Blogy

To, že burkiny samy o sobě nejsou problém. Žijeme ve svobodné společnosti a každý ať si na sebe navlékne co chce - v soukromí, na místech, kde neplatí pravidla, které si určí provozovatel.
V časopise TÉMA (č. 29) vyšel velký rozhovor s ornitologem profesorem Tomášem Grimem. Velká část je věnovaná kvalitě našich vysokých škol a vzdělávání obecně. Tuto část jsme si dovolili přetisknout.
Narazil jsem v diskuzích na tenhle příspěvek: "Budu milovat Českou republiku, ze které jsem také vyšel, ale jen a pouze pokud se její občané nebudou profilovat jako totální rasisté, xenofobové a arogantní posuzovači toho, kdo je hoden dle barvy kůže být uznán za vhodného, ke vstupu do této země! A dokud se postoj k tomuto problému u většiny českých občanů nezmění, nelze tuto zemi nadále považovat za milovanou!" Nebyla to ona pověstná poslední kapka, vlastně ani nevím proč mě tenhleten jeden příspěvek z mnohých tak nadzdvihl.
Proč je tato společnost v krizi? Proč se chlapi přestali chovat jako chlapi? Kdo se spokojí s krátkou odpovědí, vybalím ji hned na začátku: protože už desítky let je na trhu dostupná spolehlivá a levná antikoncepce a muže nic nenutí dospět. Než začnete psát rozhořčené komentáře, prokousejte se prosím alespoň někam doprostřed textu. Celá věc je totiž samozřejmě mnohem složitější… (převzato z FB stránky Jiřího Bartáka)
Přetiskujeme část rozhovoru s Danielem Štroblem, který vyšel v 24. čísle časopisu Téma. Daniel Štrobl (42), vystudoval psychosociální vědy na Husitské teologické fakultě UK a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Roky pracoval pro generalitu české armády a dělal výzkumy v zahraničních misích. Nyní pracuje jako soukromý psycholog a psychoterapeut. Je externím lektorem Institutu aplikované psychoanalýzy a také předsedou etické komise Asociace vojenských psychologů a spolupracovníkem řady tuzemských i zahraničních institucí.
Toto je článek pro ty, kterým se nelíbí současná vláda, mají plné zuby slabých politiků a nejraději by ukázali záda EU. Víme, co je špatně, ale nevíme, jak to zlepšit. Pokusím se shrnout své celoživotní zkušenosti a dát dohromady návod na skutečně efektivní chování, vedoucí ke změně. Rozhodně nedoufejte, že nás přijde zachránit nějaká partička Rychlých šípů. Nepřijde.
Jednou za čas mě osloví - většinou nějaká studentka, která vypracovává bakalářskou či magisterskou práci, zajímá se o mediální prezentaci islámu či diskriminaci muslimů a nepostřehla, že IvČRN skoro neexistuje a z BPI se stala parodie. Ty otázky jsou skoro vždy téměř stejné - buď všechny studenty zajímá totéž, nebo od sebe opisují, nebo dají na dobré rady úplně dementních kolegů akademiků. Já jim skoro vždy odpovím - se studenty i studentkami si píšu rád, nakonec jsem učitel, mám s mladými lidmi trpělivost a nemám důvod nepomoci jim se získáním vysokoškolského vzdělání, byť nejspíš nevalné kvality.
Rozhovor o islámu s Giovanni Sartorim, významným italským politologem a filosofem, teoretikem demokracie. Zabýval se především komparativní politologií, je to autor teorie stranického systému a bývalý profesor humanitních věd, sociologie a politologie na Florentské univerzitě a na Columbia University v New Yorku.
Blog Martina Konvičky a zároveň recenze knihy Podvolení: Dlouho o té knize mluvím, sdílím na fb recenze ... intelektuálové holt rádi mluví o věcech, které znají z druhé ruky - a kdo tvrdí, že ne, ten lže. Četl jsem se zpožděním, ale jedním dechem a přitom vrtěl hlavou, jak ji recenze mohly mít za SATIRU.
Deštivý pátek se postupně přihlásil dvěma zprávami. Prvou je americké ostřelování Asadova letiště v Sýrii v reakci na dosud nijak nevyšetřený „chemický útok“. Druhou pak „kamion“ ve švédském Stockholmu. Opět útočil a opět za to islám nemůže.

Stránky

*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.