Autor: Eva Hrindová, 15.5.2016
To nikdo nechce - dokonce ani sluníčkáři. Nechceme hořící auta v ulicích, nechceme teroristické útoky, nechceme znásilňování a vraždy ze cti. Jenže jak se tomu bránit? Západní země to všechno mají a neví, co s tím. Neubránili se.
Co děláme jinak než oni? Zatím nic. Máme stovky neziskovek, které integrují o sto šest - ač vlastně moc nemají koho. Máme tolerantní intelektuály a vstřícné multi-kulti politiky, kteří nechtějí dráždit a toleranci mají doslova vytetovanou na čele. Máme média, která raději informují selektivně, aby náhodou pravda nevyplavala na povrch. Integrace nefunguje, ustupování a tolerování nefunguje, dokonce ani snídaně a obědy v mešitách nic neřeší - naopak. To všechno západní země dělaly a dělají, a přesto mají hořící auta a násilí v ulicích, a to stále ve větší míře.
Tak co s tím? Chceme-li to zastavit, musíme změnit chování. Musíme začít věci dělat jinak a bavme se o tom, jak. Opravdu stačí jen zastavit šíření islámu nějakým zákonem? Nebo islám dokonce zakázat? Je to ten cíl, ke kterému máme směřovat? Obávám se že ne. Problém je hlubší a řešení leží někde jinde. Islám a jeho šíření funguje jen jako katalyzátor.
Naše společnost - v celé Evropě - postupně opouští a likviduje své svobody. Postupně jsme vyměnili svou svobodu, která se logicky pojí se zodpovědností, za klid, za jakési chimérické jistoty. Přenechali jsme svou osobní zodpovědnost nějakým politikům, z kterých jsme si postupně vytvořili jen jakési úředníky, kteří už dávno zapomněli, o čem vlastně politika je. Všechno se nám to vymklo z rukou. A společnost si už na tento pokroucený stav zvykla. Málokdo chápe, co to je třeba skutečná svoboda slova. Dávno jsme o ni přišli. Sice si můžeme říkat, co chceme, ale okamžitě jsme nálepkováni, vylučováni ze "slušné" sopolečnosti. Je to takový předstupeň před skutečným vězněním a trestáním .Vždy to tak bylo a nemá cenu si nic nalhávat. Svoboda slova je klíčová, bez kritiky a zpětné vazby, která může normálně hlasitě znít, není pokroku. Nic se nikam neposouvá, lidé jsou akorát ohlupováni a to má fatální vliv na společnost. Jak v této situaci můžeme hovořit o svobodných volbách? Vždyť žijeme v dobrovolné totalitě, a to je opravdu velmi zlé...
Daleko horší a zásadnější je ztráta svobody podnikání. Proč horší? Málo se o ztrátě této svobody hovoří, je přehlížena, protože většina "mediálních" odborníků jsou humanitně vzděláni a ekonomika je nezajímá. A horší je to v tom, že důsledkem ztráty svobody v podnikání, celá společnost chudne. Rozevírají se nůžky mezi bohatými a těmi, kteří si v devadesátých letech nestihli vybudovat základy svého byznysu. Teď to jde velmi těžko. Nevznikají malé firmy, které něco vyrábí. Mladí lidé se prakticky do ničeho vlastního nemohou pustit, protože náklady jsou příliš velké. Nejhorší je fakt, že dnes se prakticky nedá nějak jednoduše obchodovat. Na tom se mohla spousta lidí naučit podnikání a za vydělané peníze třeba vybudovat něco pevného. To je zmařeno... Spoustě lidí to nedochází a nevidí v tom problém. A to je na tom to děsivé. Zvykli jsme si. Těžko budeme lidem teď vysvětlovat, že věci mohou fungovat jinak. Nejen že to těžko pochopí, ale těžko k nim i tu informaci přineseme - média nefungují tak, jak by měla.
Je to velký úkol - vybojovat už téměř ztracenou svobodu slova a k tomu ještě lidem vysvětlit, že opravdová svoboda bez přehnaných až hysterických regulací není škodlivá. Naopak - svoboda bez regulací a to především v podnikání, je jedinou zárukou prosperity a bohatství. Nejen pro vyvolené, ale pro všechny. Je to nejlepší sociální systém - nechat lidem možnost si vydělat peníze sami. Neházet jim klacky pod nohy a nebránit jim v tom, aby se o sebe postarali sami. Ale zkuste to dnes říct nahlas - udělají z vás jen hloupého kapitalistu, který chce vysávat obyčejné lidi. A zkuste nahlas říct, že volný trh není špatně! Ukamenují vás, možná se na vás vrhne víc lidí, než když budete kritizovat islám. Ale je třeba to říkat, protože je to jediný způsob, jak věci napravit a vrátit do fungováni věcí ve společnosti spravedlnost.
Čím dřív s tím začneme, tím je větší šance, že se podaří věci vrátit k normálu. Od nesvobody k svobodě, od útlumu k prosperitě.
