Beseda v Brně byla naplánovaná několik týdnů předem a byla uváděna v programové nabídce knihovny v Žabovřeskách. I my jsme akci propagovali a to včetně placené inzerce. Mnoho lidí počítalo se svou účastí a svůj program si naplánovali tak, aby se besedy mohli zúčastnit. Beseda ale byla den před jejím konáním zrušena vedením brněnské knihovny, pod jejíž působnost žabovřeská knihovna spadá. Je jisté, že množí zájemci nestihnou být o zrušení akce informováni a na místo dorazí zbytečně. O zmařené investici do reklamy ani nemluvě.
Případ ukazuje dvě věci:
1. Cenzura v České republice je tímto činem potvrzena nezpochybnitelně. Je na místě diskutovat o tom, jestli takové cenzurní zásahy státu neporušují ústavu a jestli si občané přejí návrat starých pořádků, kdy nebylo možné veřejně a svobodně kritizovat minulý režim. Současné cenzurní zásahy totiž primárně likvidují kritiku společenského směrování. Je zcela druhotné, jestli ke zrušení besedy byla knihovna donucena aktivními udavači.
2. Vládnoucí moc - stát - už zcela nepokrytě ignoruje své vlastní občany. Nezohledňuje jejich aktivity, svými činy znehodnocuje finanční investice konkrétních občanů a to zcela bez mrknutí oka. Stát neslouží občanům, ale svými činy dokazuje, že občané mají sloužit státu. Má takto fungovat demokratický stát? Opravdu občané schvalují uzurpátorské chování státu, který nemá problém znehodnotit práci a energii svých obyvatel bez jakéhokoliv studu a omluvy?
Zarážející je, že mnoho veřejně činných osob takové chování schvaluje a zcela ignoruje výše uvedené souvislosti. Neměly by tyto jednotlivé případy být diskutovány a neměly by k těmto případům zaujmout stanovisko minimálně média? Argumenty, že cenzura je nepřípustná, ale někteří lidé si cenzuru zaslouží, jsou naivní a hloupé. Ostatně poslední rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které umožňuje některým šikanovat lidi za názory a postoje, je dokladem špatného stavu. Dvojí metr se stává běžným měřítkem. Ti, kteří jsou na jeho delší straně raději mlčí a doufají, že se i díky autocenzuře nikdy neocitnou na té kratší straně. Ale to je jen chiméra, před kterou se neustále snažím varovat. Nikdo nemá jistotu, že se nestane terčem udavačů a fanatických aktivistů, kteří postupně reálně přebírají moc v zemi.
Eva Hrindová
nakladatelka a blogerka
předsedkyně spolku Naštvané matky