Řadu témat probral na besedě v ostravském Knihcentru docent Martin Konvička. „Bude se teď hrát o to, jestli nová EU nebo střední Evropa půjde jako slepci za krysařem, za Bruselem do průšvihu, nebo se budeme raději kamarádit s Trumpem a Putinem,“ uvedl také protiislámský aktivista a vysokoškolský pedagog, který se domnívá, že „stará EU se pokusí odpoutat od zlé a zrádné Ameriky někde na ose Ankara–Rijád“. Do Ostravy přijel představit knihu, která nese jeho jméno. Hostem proto byla i spoluautorka Eva Hrindová.
Tvůrci nejdřív zvažovali vydání souboru blogů, nakonec se rozhodli pro formu rozhovoru. „Vedli jsme ho jeden den, nijak jsme se nepřipravovali a Martin znal jen okruhy. Nechali jsme se vést tokem řeči. Překvapily mě věci o řeckých předcích Martina a také o tom, jak studoval politologii v Americe. Povídali jsme si pěkně i o roce 1989,“ popsala spoluautorka Eva Hrindová, která je známá i jako zakladatelka a předsedkyně Naštvaných matek. Jak také zmínila, záměrem bylo ukázat docenta Konvičku jinak, než ho prezentují média. Tento obraz je totiž podle Hrindové zkreslený.
Konvička: Svobodu si bere teď do huby každý
Martin Konvička se na besedě věnoval některým tématům z knihy, třeba evropským hodnotám. „Pokud si pamatuji, co jsem říkal, asi hlavní věcí je svoboda. Svobodu si bere teď do huby každý. Já jsem myslel svobodu ve smyslu zkoušet cesty nevyšlapané, nabít si hubu a pak se zvednout, udělat chybu, zvednout se a znovu – a buď se najít, nebo ne,“ popisoval Konvička. „Možnost hledat vlastní cesty, objevovat, pátrat. O tom je evropská civilizace,“ dodal. Řeč byla také o občanských a lidských právech. „Občanská práva jsou o tom, že jsme spolumajiteli země. Naši rodiče, prarodiče tady žili a jsme vůči zemi i našim dětem odpovědní. Lidská práva, to je vyčpělá věc, kterou slyšíme od sluníčkářů, typu, že si každý může zvolit zemi, kde chce žít. Bylo by to hezké, ale běžte kdokoli do Indie, Číny a řekněte jim, že máte právo tam žít a diktovat jim, jak budou žít oni. Jde o zparchantělost Evropanů v tom, že když říkáme, že každý má právo na cokoli, tak říkáme, že nikdo nemá odpovědnost,“ uvažoval Konvička.
Hrindová: Neregulovat, diskutovat, kultivovat prostředí diskusí
Řeč byla i o svobodě slova: „Byla jsem zastáncem toho, že svoboda slova se má regulovat, že ošklivé věci nemají právo ve společnosti zaznívat. Dnes, když vidím, k čemu to vede, tak si myslím, že svoboda slova je jen tehdy, když opravdu platí na všechno. Je na nás, jak v souboji různých názorů prosadíme správný. Když nebudeme umožňovat lidem, aby říkali ošklivé věci, které se nám nelíbí, nebude běžet žádná diskuse. Mladí lidé se nebudou orientovat a nebudou připraveni,“ uvedla Hrindová. „Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Neregulovat, diskutovat, kultivovat prostředí diskusí,“ dodala.
Konvička se domnívá, že se prosadil pohled, který říká, že existuje nekonečné množství pravd. „To je dnes hlavní proud, který se učí na filosofických fakultách, politologiích atd., učí se, že žádná pravda neexistuje, nejsou pravdivostní kritéria atd. Přírodovědec nebo lékař musí kroutit hlavou. Samozřejmě tímto názorem by padly přírodní vědy, lékařství, ale i humanitní vědy – a tím v podstatě i padly. Když se podíváte, co se dnes dělá na katedrách historie, literatury, politických věd, to je právě to žvanění, že všichni mají svou pravdu. Jakmile něco takového společnost přijme, svoboda slova se stává nebezpečnou hromadou dynamitu,“ popisoval Konvička. „Jsem pro svobodu slova, ale zároveň jsem pro antipostmoderní kontrarevoluci v akademické sféře. Existuje směr, který říká, že knize dává smysl až čtenář,“ poznamenal s tím, že o tom se dnes píší dizertace. „Problém není ve svobodě slova, problém je v podvodnících, kteří dnes dominují značné části, řekněme, společenských věd a vychovávají žurnalisty, poradce pro politiky, krajské úředníky atd. Tam je problém,“ dodal. Podle Konvičky je dobré zkoumat společenské děje stejně jako jakýkoli jiný systém.
Hrindová: Nemají odvahu a koule říct, že tohle podporovat nebudou
Pak se dostal k problematice islámu a koránu. „Nejdřív bych dal najevo, že slovo deislamizovat používám, abych naštval různé redaktorky a podobně. Nemyslím tím samozřejmě žádné ublížení na zdraví nebo něco takového. Jde mi o to, aby si ti lidé uvědomili, v čem lítají,“ podotkl Konvička. „Větší problém vidím v umírněných, když pominu to, že mě zastřelí spíš ten radikální, protože ti umírnění rozkládají společnost,“ konstatoval s tím, že pokud by se Gottwald nenechal zvolit do parlamentu, ale vjel by do něj bombou, možná by nenastal rok 1948. Konvička se pak také pozastavil nad tím, jak je možné, že jsme dosud islám ještě neporazili.
Eva Hrindová na toto téma také sdělila: „Stačí jediná věc, jasně říci, že nebudeme tolerovat něco, co se tolerovat nedá. Zjistila jsem na nějaké akci, besedě, že i lidem, kteří stojí názorově proti mně, se islám také nelíbí, ale nemají odvahu a koule říct, že tohle podporovat nebudou. Chtějí být vidět jako ti tolerantní. A to stálo i u mého přerodu na antiislámskou aktivistku, že se mi něco přecvaklo v hlavě a řekla jsem si a dost.“
Konvička: Leccos se podělalo, ale je potřeba jít dál
Na řadu přišla také problematika Evropské unie. „Je to úplně irelevantní otázka. Ta věc zvaná Evropská unie se během pár let rozpadne sama nebo se respektive nerozpadne. Skončí jako skončila západořímská říše,“ zhodnotil Konvička. „Nikdy se vlastně nepřiznalo, že se říše rozpadla. Fikce trvala až do napoleonských válek,“ dodal. Zmínil i to, že by neměl nic proti evropské integraci, pokud by se EU držela svých principů. „Uznejte, není výborné mít ekologickou energii? Je, super. Kdo může být proti? Ale ve výsledku máme větrníky, slunečníky a řepkovníky. EU posledních pět deset let postupně zrazuje chladnokrevně všechny své principy jeden po druhém jen proto, aby mohla uplácet vzdělané nebo nějakým způsobem šťastné vrstvy a ty držely hubu a krok. Nic jiného nedělá,“ dodal.
Ještě před diskusí s veřejností přišla na řadu otázka, zda se Konvička více zapojí do politického života: „Když jsme tuhle knížku před rokem produkovali, předpokládalo se, že do politiky půjdeme ruku v ruce s Úsvitem jako Blok proti islámu a že budeme úplně skvělí. Pak se to nepodařilo, ledacos se podělalo, ale je potřeba jít dál. Něco dál vymyslíme, ale zatím nechci říct co.“
Naopak barvitě popsal, co se podle něj teď děje v hlavním městě: „Chodí tam deset až patnáct pajtašů a tváří se hrozně důležitě a říkají, že sjednocují opozici. Pak přijdete na jejich schůzi a vidíte, že nikdo neví, co dělat. Něco z toho ale vyleze, určitě jo, ale chce to svůj čas.“
Debata v televizi? Ne, ne, ne, vy jste fuj!
V debatě byla řeč mimo jiné také o vystoupení Konvičky na Staroměstském náměstí, kde zinscenoval okupaci Prahy Islámským státem. Média totiž hovořila o panice, to Konvička ale popírá. Jeden z účastníku besedy se ptal, proč docent zvolil právě takovou formu vystoupení. „Bylo to neuvěřitelně mediálně přefouklé a zkreslené. Ale tak neuvěřitelným způsobem,“ reagoval Konvička. Pak popsal, jak se ho na místě ptal novinář, co říká na sanitky a paniku. „Na místě nic nebylo. Říkal jsem, že žádná panika není. Popsal jsem také vše na policii. Pak jsem si teprve pustil zprávy a už se všude psalo, že se v Praze střílelo, byla tam panika, hrůza. Vždyť já jsem byl na tom Staroměstském náměstí. Nic takového se tam nedělo,“ popsal. Konvička se domnívá, že šlo o „dokonalou past“ a doufá, že se vše pečlivě vyšetří.
A proč zvolil formu pouličního divadla, kdy ve vojenském džípu přijel na náměstí s černou vlajkou v doprovodu velblouda? „Když někde uspořádáte přednášku, a my jsme s Úsvitem uspořádali tak dvě týdně v různých sálech, přijdou přesvědčení lidé. Napíšou o tom maximálně v okresních novinách a pak už ani to ne. Když se chcete účastnit televizní debaty, tak řeknou: „Ne, ne, ne, vy jste fuj!“ Pak jsme dělali demonstrace, ale i ty se zají. Co si budeme povídat. Vidím tu několik lidí, kteří byli na téměř všech protiislámských demonstracích v republice a když je to už desátá a v podstatě nic zajímavého se neděje, tak se na to kašle. A teď si vezměte, jaké šance má osoba, která nevlastní televizi nebo dva deníky a je částí médií bojkotována?“ vysvětloval Konvička. „Je zajímavé, že za komunistů jsme médiím tolik nevěřili a ona přitom nelhala tolik. Když tehdy psali, že kombajny vyjely, tak opravdu vyjely. Dnes už nevěřte ani kombajnům, všechno jsou jen hry.“
Pět minut před koncem pracovní doby pomyslí Trump snad i na nás
V reakci na další otázku z publika, která se týkala nástupu nového amerického prezidenta, Konvička řekl: „Nástup Trumpa určitě změnil úplně všechno. Nikde není ale řečeno, že Trump bude řešit naše středoevropské problémy. Uvědomme si, že vyhrál volby s tím, že je řešit nebude. Určitě se pokusí spoustu věcí hodit zpět na správnou kolej,“ reagoval docent. „Co si myslím, je, že stará EU se pokusí odpoutat od zlé a zrádné Ameriky někde na ose Ankara–Rijád,“ doplnil s tím, že se domnívá, že se „budou kamarádit s Blízkým východem na úkor Ameriky“. „Bude se teď hrát o to, jestli nová EU nebo střední Evropa půjde jako slepci za krysařem, za Bruselem do průšvihu, nebo se budeme raději kamarádit s Trumpem a Putinem. Máme jako Češi nebo i Poláci a spol. z pekla štěstí, že je Trump na slovanské holky, a ne na Číňanky.“ Konvička se proto domnívá, že by se Trump možná mohl věnovat situaci v našem geografickém prostoru „pět minut před koncem pracovní doby“. „Co z toho plyne? Že se o sebe musíme postarat sami,“ uvedl.
autor: Daniela Černá
