Citujeme z rozhovoru:
Založil jsem obor, který nikdo nechtěl dělat. Dětskou onkologii. 97 % dětí tehdy umíralo. A já jsem přes lásku ke kráse a umění našel víru a přes ni odvahu pouštět se i do zdánlivě předem prohraných bitev. Umění mi pomáhalo. Časem jsem objevil, že žít v pokoji, naději a víře v to, co dělám, se opírá o tři základní principy. Platí stejně pro kvalitní život jedince, ale potažmo rodiny a společnosti.
Prvním je Poznání - člověk má touhu vědět, chce mít rozhled. Je to přesný opak dnešní superspecializace, díky níž lidem uniká univerzum světa. Druhým principem je Vnímání krásy. To je požehnání. Někdo ho má a někdo ne. S mojí paní jsme začali chodit na koncerty, do divadla, četli jsme knihy, dívali se na obrazy a ona, aniž by kdy dřív tohle všechno viděla, začala to vnímat a milovat.
A když je člověk naplněn touhou poznávat a má požehnání vnímat to, co je hezké, teprve pak najde třetí princip, který je vpravdě darem: Vztah. Nejdříve k sobě v podobě vnitřního vyrovnání. A tím, že je v harmonii se sebou, vyrovná se s prostředím, které může být někdy velmi negativní.
Proč jste tak kritický k dnešní společnosti?
Jsou to mé názory, nikomu je nevnucuji, ale zdá se mi, že si málokdo všiml detailu, že současná Evropa nemá ideologii. Chcete-li ideu. Je to tristní. Poslední idea v části Evropy byl scestný marxismus leninismus. Dnes ho nahradila ideologie trhu. Ale copak to je nějaká idea?! Ani špatná ne! Zastánci téhle pseudoideologie se často odvolávají na Medicejské. Ano, oni byli zdatní obchodníci, ale své velké zisky dávali do umění a vědy. Ve své družině měli filozofy a vzdělance. Mizí Evropa, která vyrostla na antice, judaismu a křesťanství. Je to smutný pohled. ... Žebříček hodnot se nesmírně změnil. Ti, co se snaží to ovlivnit, jsou kapkou v moři. Jsem rád za každého jediného, zatím ještě celého člověka, který prozře. O to jsem se celý život snažil. Otevírat lidem oči.
...
Já neusiloval o vlastní zhodnocení, ale o to, aby neumíraly děti. A s tím souvisí i to, že kdybych neměl ženu takovou, jakou jsem měl, nikdy bych nedokázal to, co jsem dokázal. Především díky ní máme v Česku dětskou onkologii. Nikdy mi nic nevyčítala. Ve všem mi pomáhala. A to jsem býval denně v práci od šesti do večera. Každou volnou chvíli jsme pak byli spolu, ale nemuseli jsme si cokoli říkat.
Nemohl byste býval mít ženu s vlastní kariérou?
Mně to dokonce připadá proti přírodě. Ženy jsou ty, které nesou společnost. Jsou silnější. Jsou matky. Muži je potřebují, aby dokázali naplnit svoje schopnosti, touhy a myšlenky… Ale pozor, když je žena nositelkou velkého talentu a velké myšlenky, taky se neztratí. Znám spoustu vynikajících umělkyň, lékařek, vědkyň a manažerek. Obecně: když je schopný člověk, nezávisle na tom, jestli je to žena nebo muž, místo na slunci najde. Ale podle mě pořád platí, že teprve dva, žena a muž, jsou jeden celek.
Zdroj: http://zeny.e15.cz/clanek/bavim-se/profesor-josef-koutecky-hrich-je-ztratit-sve-hranice
