Protože demonstraci pořádali lidé, kteří už mají nějaké zkušenosti. Promluvili na ní jako řečníci lidé, kteří jsou známí i u nás. Nemůžete nechat mluvit neznámé a nezkušené lidi a čekat, že strhnou davy. Pořádání demonstrace je také třeba umět. Je to produkce jako každá jiná. Program demonstrace musíte umět připravit stejně jako divadelní představení. A taky musíte mít jména, která přitáhnou. Jen téma nestačí...
Na Slovensku to probíhalo takto:
Pred mikrofónom sa vystriedali ľudia s rôznym presvedčemím, ktorých však spojil odpor voči tomuto bezprecedentnému ohrozovaniu základných ľudských slobôd a dokonca už aj zdravia našich detí: šéfredaktor Zem&Vek Tibor Eliot Rostas, politológ Roman Michelko, lekár Peter Lipták, europoslanec Milan Uhrík, poslanec NR SR Milan Mazurek, predseda KSS Jozef Hrdlička, aktivista Jalal Suleiman, publicista a bývalý poslanec za SNS Rafael Rafaj, predseda Slovenskej národenej jednoty Stanislav Pánis, či zástupkyne občianskych iniciatív proti 5G na Slovensku a za dobrovoľnosť očkovania proti Covid-19. Moderátor podujatia, bývalý poslanec NR SR Peter Marček, na záver vyzval prítomných, aby na budúci protest o dva týždne priviedli aj svojich známych, „nech sú plné aj priľahlé ulice, tak ako v Berlíne“.
Slovenští řečníci tedy mají politickou minulost nebo jsou politicky činní dnes. Ostatní mají za sebou sledované komunikační kanály. Nebo jsou představiteli silných sdružení. Nejsou to žádní lidé z ulice, které nebaví nosit roušky.
Toť mé ponaučení pro všechny případné organizátory demonstrací u nás. Poučte se od těch, kteří to umí.
Eva Hrindová
