Pochod měl původně namířeno k budově kancléřství, ale asi po 1 km byl zastaven u bývalého hraničního přechodu Checkpoint Charlie blokádou levicových extremistů.
Ti nejprve blokovali přístup na samotné shromáždění, a napadali každého, kdo nenaplňoval jejich představy alternativní nebo rasově rozmanité vizáže.
A poté zablokovali trasu pochodu, když už pochod vyšel. Pro účastníky ženského pochodu tak nebyla cesta ani vpřed, ani zpět.
Lidé v ženském pochodu a organizátoři po policii požadovali, aby jim uvolnila cestu. To se ale nestalo. Policie se postavila mezi blokující levičáky a průvod a pasivně zůstala stát. Projevy, které se měly odehrát až u kancléřství, tedy dostaly prostor už na ulici. Mimo jiné mluvil jeden gay, žena z Íránu a pak řečnice z Německa. Zazněl názor, že “skuteční uprchlíci si váží země, která je přijala.”
Po třech hodinách, kdy policie neudělala nic proto, aby levicovou blokádu rozprášila, lidé v zástupu skandovali, ať jim policie uvolní cestu a také heslo, které znělo již během demonstrací v roce 1989 a nyní zní zas: “My jsme národ!”
