Aktuality

Pořád se nás ptáte - koho proboha máme volit? Ano, je to složité a když chcete udělat dobrou volbu, stojí za to se zamyslet. Proto vám přinášíme pár tipů a informací, které vám snad pomohou zvolit tak, aby vaše volba k něčemu byla.
V naší skupině se bavíme o politice, a čím víc se blíží volby, tím více lidi kladou jednouchou otázku – koho máme volit? Média zcela selhávají a nejsou schopná ani všechny kandidáty představit, natož je i nějak proklepnout. Tak jsme se rozhodly konat.
Eva Hrindová o tom, jak to všechno začalo říká: "Členství v ODS mě neuspokojovalo, měla jsem pocit, že nemohu nic ovlivnit. Přitom se dělo a děje tolik věcí! Chtěla jsem se k nim vyjadřovat a dělat něco pro změnu. Z pocitu vleklé frustrace jsem sepsala blog a už to jelo!"
Klára Samková svým projevem na semináři "Máme se bát islámu" rozčeřila stojaté vody informování o islámu. Pojmenovala věci ostře a jasně. Nebylo to asi úplně diplomatické, ale jistě to debatu o islámu posunulo na vyšší level.
Ministerstvo školství nám hraje na nervy. Nová ministryně nás prostě bude jednotně vzdělávat i kdyby to některé děti měly odnést těžkou psychickou újmou. Jdem na to pěkně po komunisticku - když se kácí les, létají třísky!
Nelíbí se nám, co se děje v Evropě a chceme, aby na to náš stát adekvátně reagoval. V dubnu loňského roku se v parlamentu projednávala nenápadná novela, o které lidé moc neví. Otevřeným dopisem jsme chtěli na tento důležitý zákon upozornit.
V Naštvaných matkách se nejčastěji bavíme o islámu. Nemůžeme být lhostejné vůči násilí a fanatismu, které se jako mor šíří Evropou. A drápky zatíná i v České republice. A tak naše první společná iniciativa míří tam, kde jsou ti nejméně odolní vůči manipulativní propagaci. Projekt Muslimové očima českých školáků vykresluje islám jako mírumilovné náboženství, kde se každý může cítit chráněn komunitou před konzumním a zhýralým světem. Aktéři projektu jistě nebudou dětem vyprávět o nemožnosti islám opustit, nebudou jim vyprávět o tom, jak se žena dostane do méněcenného postavení. Nebudou jim vyprávět o zmařených životech mladých lidí, kteří se nechtěli podvolit muslimskému právu – šáriji. Nebudou jim vyprávět o krutých trestech za projevení vlastního názoru.
Posledních pár týdnů bylo pro mě docela náročných. Moje pocity dostávají docela zabrat. Kdo to má všechno snášet? Tolik násilí, tolik nespravedlnosti, videa o odebírání dětí, fotky zabitých dětí. Člověk a ženská obzvláště by očekávala, že tomu všemu budeme nějak smysluplně čelit. Ale ono ne. Politici a kompetentní osoby mlží a alibisticky žvatlají z tepla pražské kavárny. Jsem naštvaná a to hodně. Za poslední měsíc jsem řekla více sprostých slov, jak za celý svůj život. A mám toho dost!

Stránky

*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.